Ženy přivezly z Drážďan druhé místo!
Historie se opakuje!
Po roce jsme se opět vydaly reprezentovat Jaroměř na zahraniční turnaj. Pro tentokrát jsme si vybraly turnaj v Drážďanech, který se konal o víkendu 5. a 6. července. I letos jsme se rozhodly pro dopravu vlakem, abychom mohly v klidu rozebrat taktiku. Po ubytování v pěkném hotelu a hostelu nedaleko centra města jsme se vypravily na prohlídku nočních Drážďan. Druhý den jsme věnovaly hromadné prohlídce všudypřítomných památek a nezapomněly jsme ani na četné focení a samozřejmě došlo i na tradiční „šopování“. Spát jsme šly jak jinak než brzy, abychom pošetřily síly na tři sobotní zápasy.
Ráno, plny sil a posilněny o dvě hráčky až z dalekého Slovenska, jsme poměřily síly z celkem poskládaným z hráček extraligy a první ligy, které se na tomto turnaji zřejmě viděly prvně v životě. Prvotní ostych byl znát na obou stranách, ale utkání skončilo s úsměvem na našich tvářích a se skóre na tabuli 2:0. Utkání, a vlastně celý turnaj, trochu kazila časomíra, která byla společná pro dvě hřiště a my tak nemohly dát prostor našim emocím a radovat se ze vsítěných gólů. To jsme však brzy překonaly a do druhého zápasu jsme vběhly více po hlavě a rvaly se jako lvice. První zápas bylo oťukávání, ale ve druhém jsme měly jasně navrch. Měly bychom však navštívit nějakou kliniku na léčbu střelecké impotence, protože naše střely ne zas tak často najdou správný cíl. Končené skóre proti Kralupám nad Vltavou bylo 3:0. Na poslední zápas v základní skupině si na nás brousily zuby místní hráčky z Drážďan, které měly v týmu i jednu reprezentantku. Na tu jsem si však dávaly velký pozor. K jednomu úniku však přeci jen došlo a tak jsme se musely rvát. V druhé půli naštěstí naše hráčka Lucie Hejnová naštelovala mířidla a vyrovnala. Skórem 1:1 utkání skončilo a my jsme se mohly radovat z postupu, a to z prvního místa díky vzájemnému skóre. Sobotní hrací den skončil a my se jely přestěhovat do značně vzdálené haly. Organizace turnaje v tomto ohledu nebyla úplně špičková, ale my nejsme žádný bábovky a spát na karimatkách v hale s dalšími čtyřiceti lidmi pro nás není žádný problém, ba naopak.
Nabraly jsme sil, co to šlo a díky našim dobrým komunikačním vlastnostem jsme i získaly pár přátel, kteří nám v nedělním klání o finále drželi palce a hlasitě fandili. V semifinálovém boji jsme se střetly s posledním týmem v tabulce, s Kralupami nad Vltavou. Toto utkání nechtěly vzdát a když nebylo o vítězi rozhodnuto v základní hrací době, přišla řada na samostatné nájezdy. Díky suprovému výkonu golmanky Lenky „Jeriny“ Jeriové a také díky jediné střelkyni Hedvice „Hlavě“ Bardonové jsme se mohly radovat z postupu do finále. Finále bylo ve velkém stylu. Únava byla znát, ale na hřišti jsme nechaly i poslední zbytky sil, které jsme ještě měly. I přesto tým Florbaloveturnaje.cz, proti kterému jsme nastoupily hned v úvodním sobotním zápase, byl na hokejkách přesnější. Ani vynikající výkon naší golmanky Marcely „Mácy“ Štěpánové nestačil, když nejsme schopny držet míček na hokejce a umístit ho do brány. Za stavu 0:5 pár minut před koncem hrací doby, bylo jasné, že domů povezeme opět „pouze“ stříbrnou medaily. I tak si však myslím, že jsme ostudu neudělaly a alespoň víme, že nesmíme usnout na vavřínech a v nové, již prvoligové, sezóně budeme muset hodně makat.
Velké díky patří jmenovitě (horní řada zleva): Kateřině Martínkové, Zoře Papankové (posila ze Slovenska), Kateřině Vondrákové, Kateřině Hátlové, Barboře Stránské, Tereze Strieblikové, Anně Milerové a Nikole Jůzové. A taky samozřejmě (dolní řada zleva): Kristýně Mitiskové, Nikol Bochenské, Ivance Bardoňové (druhá posila ze Slovenska), Kiře Kubinové, Lucii Koškové, Hedvice Bardonové a Lucii Hejnové. Nesmí se zapomenout ani na naše dvě golmanky Lenku Jeriovou a Marcelu Štěpánovou, která nás opouští a bude bojovat za Liberecký extraligový tým.
